Zvířata
11. června 2010 v 17:35 | pp
Tygr džunglový je největší kočkovitá šelma. V minulosti byl v mnoha poddruzích rozšířen prakticky po celé Asii. Dnes jsou, hlavně kvůli člověku, některé poddruhy vyhubeny a tygr je ohroženým druhem.
Si myslim, že sou to chudáčci. :(
6. června 2010 v 17:13 | pp
Kosatka dravá, známá také jako velryba zabiják, je největším zástupcem čeledi delfínovití.. Je všestranným predátorem stojícím na vrcholu mořského potravního řetězce.
Rozšíření
Kosatka je druhým nejrozšířenějším savcem, hned po člověku
. Lze ji najít ve všech oceánech a ve většině moří včetně Středozemního a Arabského moře.
22. května 2010 v 15:33 | pp
Je tu další článek a smím velbloud :D.
27. dubna 2010 v 21:10 | pp
Liška polární, někdy zvaná pesec (jindy však může název pesec označovat jen jednu barevnou formu tohoto druhu) je psovitá šelma.
Žije v severních částech Evropy, Asie, Ameriky, na další místa (např.
Aleutské ostrovy) byla často vysazována kvůli obchodu s kožešinami. Její
srst je v zimě hustá a dlouhá, bílé nebo šedobílé barvy, zatímco letní srst je krátká a méně hustá, šedé či černé barvy. V zimě jí sněhobílá srst slouží jako dokonalé ochranné zbarvení. V létě srst zhnědne nebo zšedne, aby se liška snáze skryla mezi kameny a rostlinami.
S létem lišky mění své životní území. Na
jaře a v
létě se rozmnožují.
Samice je březí 49 - 56 dní. Ve
vrhu je kolem 3 - 12 mláďat, ale to je velice vzácné. Léto tráví v
tundře a na
zimu se stahuje na ledová pole. Potrava lišky polární je především tvořená z
lumíků,
ptáků, drobných hlodavců a vybírání ptačích hnízd, přiživuje se i na zbytcích kořisti ledních medvědů. V zimě slouží jako potrava vyvrhnuté
ryby z
moře.
Délka těla: cca 60 cm
Délka ocasu: cca 40 cm
Výška : cca 30 cm
Hmotnost: 4,5 - 8 kg
Polární lišky žijí v trvalých párech. V tomto období obývají lišky podzemní
doupata : jejich
nory se 4 až 13 východy tvoří
labyrint o ploše 30 m². Lišky se ke svým norám vracejí každé léto a rozšiřují noru.
24. února 2010 v 15:44 | pp
Žirafa je mohutný sudokopytník, v současnosti nejvyšší ze všech suchozemských živočišných druhů. Samci dosahují velikosti od 4,8 až do 5,5 metru a váží až 900 kilogramů (rekordní jedinec, zastřelený roku 1934 v Keni byl vysoký 5,87 metru a vážil zhruba 2000 kg). Samice jsou obecně trochu menší a lehčí.
V zajetí se dožívá zhruba 25 let.
Prostředí a chování
Přirozeným prostředím pro žirafy jsou suché savany a otevřené pláně s řídkým stromovím. Spásá vegetaci ve vyšších polohách než všichni ostatní savci. Díky dlouhému jazyku, šikovné stavbě páteře a ohebným nohám může žirafa dosáhnout na velké množství potravy.
Rozmnožování
Samice se páří s dominantním samcem v dané lokalitě. Samci o dominantu bojují přetlačováním se krky, někdy dokonce do sebe narážejí hlavami, často proplétají krky.
Nepřátelé
Přirozeným nepřítelem žiraf jsou lvi, levharti a hyeny. Nicméně žirafy proti nim nejsou úplně bezmocné, jedním mohutným kopem jsou schopny lva na místě zabít.
17. ledna 2010 v 19:02 | pp
Gorila (Gorilla) je rod největších žijících
primátů. Gorily se dělí na dva
druhy a čtyři
poddruhy.
DNA gorily je z 98 až 99% shodné s DNA
člověka a po
šimpanzích jsou gorily nejbližší příbuzní člověka.
Gorily obývají tropické a subtropické lesy.
Potrava
Jakožto
býložravci se gorily živí ovocem, listy a výhonky. Jako mnoho jiných živočichů, kteří se živí rostlinami a výhonky, pozřou občas i nějaký malý hmyz. Největší část dne gorily stráví konzumací potravy. Jejich mohutné čelistní svaly a silné zuby jim umožňují rozmělňovat tuhé rostliny jako například
bambus.
Rozmnožování
Doba
březosti trvá asi 8,5 měsíce. Mezi porody uplynou obvykle 3-4 roky. P
Inteligence
Gorily jsou blízce příbuzné člověku a jsou považovány za hodně inteligentní. Několik jedinců v zajetí, jako například gorila Koko, se naučila část
znakového jazyka.
Používání nástrojů
8. ledna 2010 v 16:20 | pp
Medvěd grizzly je poddruh medvěda hnědího žijící zejména v Kanadě a na Aljašce.
Tělesné rozměry
- Výška: ve stoje až 2,5 m
- Hmotnost: 500-800 kg
- Tlapy jsou velmi široké, s nezatažitelnými drápy. Kromě chůze k lovu ryb a k obraně.
Způsob života
Mimo období rozmnožování samotář.
Potrava
Medvěd grizzly je všežravec, jeho potravu tvoří hlízy, lesní plody, ořechy, med, ryby, hmyz a jeho larvy, hlodavci, ještěři, velcí savci, mršiny
Délka života
max. 30 let
Rozmnožování
Pohlavní dospělosti dosahuje samec ve 4. roce, samice ve 3. roce života. Obdobím rozmnožování je červen
Délka březosti trvá v rozmezí 180-250 dní, poté samice rodí obvykle 2 mláďata
Zajímavosti
- Ačkoli grizzly na první pohled vypadá neohrabaně, dokáže na vzdálenost 50-100 metrů běžet rychlostí cválajícího koně.
- Svému jménu vděčí grizzly za dlouhé chlupy se stříbrnými špičkami, které pokrývají jeho plece a hřbet a dodávají srsti šedý nádech. Anglické "grizzle" totiž znamená šedá barva.
5. ledna 2010 v 18:34 | pp
Kapybara je největším žijícím hlodavcem
. Jejich přirozené
prostředí je v tropických a teplých krajích.
Žije ve vodním prostředí všude tam, kde ještě nebyla vyhubena. Centrum výskytu kapybary se nalézá na záplavových územích velkých řek.
Prostředí a stanoviště
Pobřežní pásmo řek především záplavová území s bohatým travním porostem. Jméno "kapybara" má původ v nářečí indiánského kmene Guarani a znamená "pán trávy".
Vzhled
- Hmotnost: až 80 kg
- Délka těla: 1- 1,3 m
- Výška v kohoutku: 50 cm
Páření probíhá ve vodě. Samice je březí pět až pět a půl měsíce a jednou či dvakrát do roka rodí 2-4 mláďata.Hmotnost mláďat se pohybuje okolo 1,5 kg. Jsou dokonale vyvinutá, hned následující den přijímají pevnou potravu. Přesto je matka kojí ještě dva měsíce. Pohlavně dospívají v 15 měsících. Kapybary se dožívají 8- 12 let.
Potrava
Živí se výhradně rostlinnou potravou, především trávami, vodními rostlinami a kůrou stromů. Také sbírají spadané plody.
Nepřátelé
Mezi nejvýznamnější přirozené nepřátele kapybar patří šelmy, menší kapybarou nepohrdne ani anakonda. Bohužel se v poslední době na populaci tohoto zvířete podepisuje lov pro maso a pro kůži. Navzdory lovu je však počet kapybar relativně velký.
| Říše: | živočišná
|
| Kmen: | strunatci
|
| Třída: | savci
|
| Řád: | hlodavci
|
| Podřád: | dikobrazočelistí
|
| Čeleď: | kapybarovití
|
| Rod: | kapybara
|
23. července 2009 v 14:32 | pprazdninka
Tygří samci měří 2-3 m bez ocasu a 3-4 m včetně, dosahují hmotnosti 180-300 kg a výška v kohoutku činí 91 cm. Délka hlavy činí 25-38cm. Většina tygrů váží v průmeru kolem 260kg, dosahuje délky 3 m (včetně ocasu). Je známo hodně případů kdy tygr přesahoval hmotností 300 kg.
Samice měří 1,5-2 m bez ocasu a 2,5-3 m s ocasem. Váží 100-200 kg. V kohoutku měří zhruba 75 cm, délka hlavy je 20-30 cm. V průměru dosahují samice délky 2,5 m, váhy 150 kg a výšky v kohoutku 80 cm.
Pruhování je méně husté než u ostatních tygrů, černé na žluto až oranžovohňedém podkladě. Jeho zbarvení ho v lesních porostech dokonale maskuje. Černé pruhy na jeho srsti totiž připomínají stíny rostlin a větví.
26. června 2009 v 17:59 | Pprízdninka
Delfínovití (Delphinidae) jsou čeledí řádu kytovců. Jsou příbuzní s velrybami a sviňuchovitými.
Většina druhů této čeledi se vyskytuje na otevřeném moři, na rozdíl od delfinovcovitých. I když několik druhů, například orcela tuponosná, se zdržuje u pobřeží či v říčních tocích.
Jednotlivé druhy měří od 1.2 metrů k 7 metrům a váží od 40 kg po 4.5 tuny. Většina druhů však váží 50 až 200 kg. Vyskytují se celosvětově, nejčastěji v mělkých mořích. Všechny druhy se řadí mezi masožravce.